Aktuality

Knížky do ucha

Knížky do ucha

Pozvánky 10/03/2010

Knížky do ucha

Mluvené slovo. Předčítaná próza. Audioknihy. Rozličné názvy pro jedno a totéž.

Výhod zvukových nahrávek slovesného umění využívali zprvu ti nejpotřebnější, ti, kterým slepota či postižení zraku nedovolovaly číst vůbec nebo jen s velkými obtížemi. Už na počátku třicátých let připravila Knihovna Kongresu ve Washingtonu program Knihy pro slepé. Toto poslání audioknih má smysl dodnes – a v mnoha zemích světa se mu věnují specializované instituce, u nás Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana, provozovaná ministerstvem kultury.

Za první komerční audioknihu se považuje nahrávka děl anglického básníka Dylana Thomase v autorově vlastním, velmi expresivním přednesu, kterou v roce 1952 pořídila a vydala newyorská firma Caedmon Records (od roku 1987 je součástí koncernu Harper Collins). Tak se – zatím nenápadně – zrodilo rozsáhlého podnikání – průmysl mluveného slova má celosvětově stomilionové obraty. Od poloviny osmdesátých let začínají západní nakladatelé kupovat autorská práva nejen na otištění knihy, ale i na její zvukovou verzi.

Nabídka mluveného slova na zvukových nosičích se rozšiřovala společně technologickým rozvojem, s miniaturizací nosičů i přehrávačů. Zatímco jedna dlouhohrající gramofonová deska obsáhla nanejvýše 80 minut mluvené řeči, dnešní elektronické formáty (zejména mp3) dovolují, aby se celá kniha, vešla na jedno dvě CD. I to je jeden z důvodů, proč se také u nás v polovině právě končícího desetiletí – po více méně „hubených“ letech – začaly nahrávky mluveného slova množit. Větší nabídka vyvolala větší zájem knihkupců, takže mluvené slovo přestalo být výhradně záležitostí specializovaných prodejen s hudebními nosiči. Navíc, ceny tištěných knih a zvukových záznamů slova se vyrovnaly, audioknihy přestaly být luxusem.

Zájem o audioknihy rostl ovšem zejména se změnami životního stylu. „CD mluveného slova si hodně zvykli poslouchat zaneprázdnění lidé, kteří tráví hodně času například v autech a v kolonách a zpříjemňují si tak chvíle poslechem slova, na které – v podobě knih – mnohdy nemají čas,“ soudí Markéta Konopová z Radioservisu. Podobně to vidí i Karel Černošek z vydavatelství Tympanum, které se vydávání audioknih věnuje tři roky: „Navazujeme na kouzlo mluveného slova v rozhlase a trochu chytáme i trend ze zahraničí. Tam už dříve přišli na výhody audioknih v uspěchané době. Dají se totiž poslouchat při nějaké jednoduché činnosti nebo při cestě autem. Navíc, dnes má téměř každý u sebe přenosný přehrávač, iPod nebo telefon s přehrávačem mp3, takže je snadné poslouchat audioknihu i z nich. Můžete být zároveň na procházce v lese nebo vařit, a přitom číst ušima. Audioknihy chytře využívají technologické novinky. Zároveň ale nesou dávnou tradici mluveného slova a pomáhají udržet jeho kulturu. V tomto snoubení vidím kouzlo audioknih.“ Také Eva Laštovičková z Popronu soudí, že čtenáři (díky dlouhodobé propagaci) už vědí, že „poslech literatury není náhražkou četby, ale jejím umocněním“. Souvisí s tím ovšem i vyšší nároky „čtenářů“, kteří už „oceňují nejen herecké výkony, ale i celkovou zvukovou výbavu nahrávky“.

Zkušenost Popronu říká, že posluchači rádi vyhledávají tituly s dvěma audio CD. „Stopáž kolem 150 minut je pro mnohé posluchače nejpřijatelnější, proto často volíme formu krácené a dramatizované četby s využitím scénické hudby a zvukových efektů,“ říká Eva Laštovičková. I vydavatelství Tympanum zjistilo, že nejoblíbenějším a nejdostupnějším formátem je audio CD. Nevýhodou ovšem je, že nezkrácená kniha zabere víc disků, „čímž jsou dražší výrobní náklady a výsledná cena“, jak říká Karel Černošek. Ovšem například Radioservis využívá stále častěji možnost vydávat mluvené slovo ve formátu mp3. Zejména proto, že může posluchačům dopřát dlouhé nahrávky za velmi přijatelné ceny. „Nejúspěšnější tituly roku 2009 byly převážně ve formátu mp3. Naši posluchači jsou velmi přizpůsobiví a z toho máme radost, mnohdy se totiž jedná o seniory,“ uvádí Markéta Konopová. Také vydavatel Petr Kopecký, který loni na podzim slavil úspěch hned se svojí první audioknihou, Čapkovými Hovory s TGM – skvěle načtenými Rudoflem Pellarem a Jiřím Hanákem, chválí formát mp3. „Přes sedmnáct hodin Hovorů se díky němu vešlo na dvě CD – při použití klasického formátu by jich muselo být alespoň třináct. Příjemné bylo zjištění, že možnost přehrát si audioknihu v mp3 mají dnes i lidé nejstarší generace,“ uvádí Kopecký.


RECENZE VYBRANÉ AUDIOKNIHY:
Kressmann Taylor: Adresát neznámý (Tympanum), 1 CD, 56 minut.

Dějiny v necelé hodině
Spisovatelka – skrytá na přání nakladatele za mužsky znějícím pseudonymem Kressmann Taylor – svojí novelou v dopisech v roce 1938 mírně šokovala americkou literární veřejnost. Málokdo v Americe těch let si připouštěl, co se skutečně děje v Německu, jaká hrůza se chystá nejen pro Evropu, ale pro celý svět. A zde, na pár stránkách, se objevilo varování – navíc v hávu kvalitní prózy. Ještě za války, v roce 1944 se novela dočkala filmového přepisu, k němuž autorka napsala scénář – a byla za něj nominována na Oscara. Až po válce se sláva novely začala šířit světem – českého vydání se ovšem dočkala až v roce 2003.

Vyžadovala-li filmová adaptace účast několika desítek herců, česká zvuková adaptace nezkráceného textu novely si vystačí se dvěma hlasy (přesně v duchu autorčiny předlohy), zvukem psacího stroje a hudbou Dominika Renče. Režisér Jan Jiráň využil českého překladu Dagmar Steinové. Do rolí dvou pisatelů dopisů obsadil Marka Ebena a Ivana Trojana.

Tympanum má v tuto chvíli v katalogu na padesát titulů. Loni byla nejúspěšnější audiokniha Čtyři dohody v podání Jaroslava Duška, Škola malého stromu a Alchymista (obě načetl Lukáš Hlavica). Zájem vzbuzovaly i audioknihy Muž, který sázel stromy a Kouzelný kalendář, na nichž se podílel Marek Eben. Před dokončením je Vykoupení z věznice Shawshank od Stephena Kinga, které čte Oldřich Kaiser. Připravují se také kompletní nahrávky Siddhárthy Hermanna Hesseho a Čarodějova učně Otfrieda Preusslera. Na vánoční trh chystá Tympanum dramatizovanou četbu Tracyho tygra Williama Saroyana, na které se podílejí Vojtěch Dyk, Martha Issová, Lukáš Hlavica či Arnošt Goldflam.


autor článku: Ivan Matějka
zdroj: Literární noviny, č. 10/2010, str. 18-19
úprava fontu a zalomení: redakce Tympanum

Hledání

Benefiční audiokniha >

Benefiční audiokniha

Oblíbení interpreti >

E.A.Poe Miloš Urban Carlo Collodi Josef Somr Igor Bareš

Výběr z fotografií

Hra o trůny

Nejprodávanější titul >
Hra o trůny
George R. R. Martin
čte František Dočkal

Odkazy
Audioknihy.net >
iliteratura - O literatuře ve světě a doma >
Projekt Rosteme s knihou >
ZenaVAute.cz - internetový magazín pro ženy za volantem >
Svět literatury >
Dětská tisková agentura >
Literární.cz - Server s českou literaturou >
Vaše literatura - literatura pro všechny >
Knihkupectví Svět dětské fantazie >
Nakladatelství a knihkupectví PASEKA >
Aletheia >

Komunita
Facebook >
Twitter >
RSS >
Newsletter >
Klub >