Hostinec u kamenného stolu

Autor: Karel Poláček
Čte: Vladislav Beneš
Stopáž: 1 mp3 CD | 10 h 6 min
Verze: Nezkrácená
Datum vydání: 22.11.2012

Hostinec u kamenného stolu

Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949).

V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce… Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění.

Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada.

Audiokniha vychází v edici Načteno - o edici více zde.

Karel Poláček  (* 1892, † 1945)

Meziválečný spisovatel a novinář se narodil v Rychnově nad Kněžnou, kde vyrůstal se svou početnou rodinou židovského původu (šest sourozenců). Otec Jindřich obchodník byl dvakrát ženatý. Karel Poláček studoval ve svém rodném městě na gymnáziu, ale byl vyhozen za špatné chování. Středoškolská studia dokončil v Praze, kde začal studovat na právnické fakultě. Ve městě se pokoušel najít zaměstnání, ale marně. Na začátku války byl povolán do armády a odvelen na ruskou frontu. Na konci války padl do srbského zajetí, ze kterého byl propuštěn až na konci války. Od roku 1920 přispíval do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa, kde se seznámil s bratry Čapkovými. Od roku 1922 začal psát do Lidových novin sloupky a fejetony a o šest let později publikoval sloupky do Českého slova. V letech 1927 – 1930 redigoval časopis Dobrý den. Do lidových novin se na tři roky vrátil, ale byl z nich vyhozen pro svůj židovský původ. Musel tedy pracovat například jako knihovník ve své židovské obci. Jako novinář pracoval do roku 1939. V červenci 1943 byl deportován do ghetta v Terezíně a do koncentračního tábora v Osvětimi, která se původně považovala za místo jeho smrti. Ale díky svědkyni, která potvrdila, že absolvoval pochod z Hindenburgu do Gleiwitzu bylo místo a datum úmrtí změněno na 21.1.1945. Mezi jeho nejznámější romány patří Muži v ofsajdu, Hostinec u kamenného stolu, Hrdinové táhnout. Napsal i knihy pro děti, Edudant a Francimor. Jeho knihy se dočkaly nejen audioverzí, ale jsou i zfilmovány: Muži v ofsajdu, Hostinec U kamenného stolu a seriál Bylo nás pět.

Vladislav Beneš (* 1956), člen činohry.

Po studiu herectví na pražské DAMU působil v letech 1980-83 ve Středočeském divadle J. Průchy v Kladně a Mladé Boleslavi, kde ztvárnil celou řadu zajímavých rolí. Členem činohry Národního divadla se stal v roce 1983 a vytvořil zde dosud více než sedmdesát rolí a herecky tak zrál na rozličných typech, jakými jsou například: Toni (Čapek: Matka), Vodník Michal (Jirásek: Lucerna), Puk (Shakespeare: Sen noci svatojánské) a další. V poslední době hrál mimo jiné Zástupce primáře v Havlově Pokoušení, Pavla Kreindla ve Schnitzlerově Duši – krajině širé, Plukovníka Pickeringa v Shawově Pygmaliónu nebo Crabtreeho v Sheridanově Škole pomluv.

Řadu let působí jako pedagog hudebně-dramatického oboru Pražské konzervatoře, rozsáhlá je jeho činnost v dabingu, diváci ho znají i z filmů a televizních inscenací a seriálů.

Humoristický román | Nezkrácená verze | 1 mp3 CD | 10 h 6 min

Nahrávka vznikla podle knihy Karla Poláčka Hostinec u kamenného stolu, vydané Centrem Franze Kafky v roce 2009 | Nahrávku vyrobilo Občanské sdružení Mluvící kniha, 2004 | Grafika a design obalu Ondřej Fučík | Opovědný redaktor Josef Burkovský | Vydalo Tympanum s.r.o. v listopadu 2012.

Související tituly