Kreutzerova sonáta

Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj
Čte: Ladislav Mrkvička
Stopáž: 1 mp3-CD | 3 h 51 min
Verze: Nezkrácená
Datum vydání: 4.8.2014

Kreutzerova sonáta

Ve světové literatuře je jen málo děl tak slavných jako Tolstého Kreutzerova sonáta. Když v roce 1890 vyšla, způsobila senzaci, která v kulturních dějinách neměla obdoby. Jestliže ji někdo neznal, pak to byl – podle tehdejších zpráv – snad jen negramotný nebo ten, kdo se o literaturu a o vztahy muže a ženy vůbec nezajímal, či kdo žil ve zvlášť zapadlém koutě světa.

Podivuhodně smělé a působivé odhalení manželských neladů, jakým tato povídka bezesporu je, nenechalo nikoho lhostejným. Nebylo místa, kde by se o ni nevedly vášnivé spory. Staromilci v Rusku byli pohoršeni až k nepříčetnosti. V jiných zemích bylo zase toto dílo soudně pronásledováno, včetně zemí českých. Boj o Kreutzerovu sonátu trval u nás bezmála dvacet let, než se podařilo výnos soudu zrušit. 

Tolstého "sexuální" novela, jak bychom ji dnes mohli nazvat, je povídkou o kruté žárlivosti, jež bortí manželství, povídkou o hlubokém rozvratu mezi dvěma lidmi, kteří se kdysi hluboce milovali. Ve svých otázkách, které jsou zde představeny v šokující nahotě – po vztahu mezi čistotou a silnou fyzickou vášní, po vztahu muže a ženy - nepřestane být pravděpodobně nikdy aktuální.

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910)


Nejslavnější ruský spisovatel se narodil v roce 1828 ve starém šlechtickém rodě. Jeho život byl plný dramatických zlomů – studia na kazaňské univerzitě nedokončil, bojoval v krymské válce, procestoval Evropou. Nakonec nastoupil na dráhu dětského učitele v rodném kraji. Tolstoj odmítal ruské zpátečnictví, ale i průmyslový pokrok a výstřelky moderního světa. Západní společnost považoval za nelidskou a krutou. Usiloval o návrat k tradičním hodnotám a jeho životním krédem bylo “neprotivit se zlu násilím“. Svými názory a chováním si Tolstoj proti sobě poštval rodinu a byl nucen v roce 1910 rodnou obec opustit. Zemřel v opuštěné stanici, na cestě vlakem aniž věděl, kam chce vlastně jet. Světu po něm zůstala velká díla, jež dodnes tvoří základy evropské literatury: Anna Kareninová, Vojna a mír, Vzkříšení a další.

Ladislav Mrkvička (*1939)

Po studiích na pražské DAMU působil nejprve v divadlech v Ostravě a v Hradci Králové. Od roku 1991 je členem činohry Národního divadla v Praze, kde ztvárnil tři desítky rolí (např. v inscenacích Peer Gynt, Oidipús vladař, Idiot, Romeo a Julie, Richard III.). Hostuje i na jiných scénách, například v divadle Bez zábradlí a v divadle Na Fidlovačce. Posluchači znají jeho hlas z rozhlasu, kde se objevil kupříkladu v díle Poslední noc (režie L. Engelová), nebo v pětidílné rozhlasové inscenaci Tristan a Isolda (režie H. Kofránková). Nadaboval nespočet filmových postav a hrál v celé řadě filmů a televizních inscenací.

 

Novela | Nezkrácená verze na 1 mp3 CD | Celková délka 3 hodiny 51 minut

Nahrávka vznikla podle knihy Lva Nikolajeviče Tolstého Kreutzerova sonáta vydané nakladatelstvím Svět sovětů v roce 1967. Z ruského originálu Krejcerova sonata, vydaného nakladatelstvím Gosudarstvennoje izdatělstvo chudožestvennoj litěratury v Moskvě v roce 1958, přeložil Bohuslav Ilek. Translation © Bohuslav Ilek. Nahrávku vytvořilo Občanské sdružení Mluvící kniha v roce 2004. Design obalu Ondřej Fučík. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová. Vydalo Tympanum, s.r.o., v srpnu 2014. 

Související tituly