Sci-fi výběr - Výhodný balíček

Pro fanoušky science fiction jsme připravily vynikající výběr žánru za příznivou cenu.
Balíček obsahuje tituly: Anihilace, Konec civilizace, Stalker a 2001: Vesmírná odysea.

Anihilace
Předloha strhujícího sci-fi filmu s Natalií Portmanovou.
Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda. První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá... Na místo dorazí s tím, že očekávají neočekávané, a Oblast X skutečně dostojí své pověsti – brzy objeví obrovskou topografickou anomálii a formy života, které se vymykají veškerému chápání. Avšak tím, co všechno změní, jsou především tajemství, která si do Oblasti X přinesli sami účastníci expedice.

Konec civilizace
Prorocká  distopie  o  civilizaci  inženýrů  lidských  duší.
Kultovní  satirická  antiutopie  Aldouse  Huxleyho  je  zneklidňujícím,  prorockým  obrazem  budoucnosti,  které  vládne  genové  inženýrství,  všeobecná  diktatura  zábavy  a  chemicky  navozovaného  pocitu  štěstí. Neveselé  podobenství  o  civilizaci,  která  se  pokusila  hrát  si  na  Boha  a  přetvořit  k  obrazu  svému  nejen  přírodu,  ale  i  lidskou  duši,  je  jedním  z  nejpozoruhodnějších  děl  science-fiction  minulého  století. Ačkoli  kniha  vznikla  v  roce  1932,  její  poselství  je  v  době  experimentů  s  lidskými  kmenovými  buňkami, masové  spotřeby  a  mocných  médií,  jejichž  mantry  pronikají  do  všech  aspektů  života,  stále  ostře  aktuální.  Londýn  po  roce  2540,  ve  kterém  lidé  uměle  zvyšují  svoji  spokojenost  za  cenu  ztráty  citů  a  emocí,  konfrontuje  autor  s  prostorem  Nového  Mexika,  dosud  nepodrobené  divočiny,  kde  přežívá  člověk  netknutý  „civilizací“  konzumu,  který  mnohem  více  trpí,  odříká  si  a  bojuje,  ale  zato  také  více  žije. 

Stalker
Předloha  kultovního  sci-fi  filmu  Andreje  Tarkovského.
Pásmo,  to  je  nejmenovaná oblast  v  Severní  Americe,  kde  byly  nalezeny  tajemné  stopy  po návštěvě  z  vesmíru.  Není  jasné,  zda  zde  havarovalo  kosmické  plavidlo,  spadl  meteorit  se  zvláštními  vlastnostmi  a  nebo  zde  jen  tajemná  mimozemská  inteligence  udělala  krátkou  zastávku  na  cestě  a  zmizela  neznámo  kam.  Přísně  střežená  a  vojensky  izolovaná  zóna  přitahuje  jako  magnet  stalkery,  „slídíče“.  Stalkeři  tajně  vnikají  z  hraničních  oblastí  do  Pásma  a  riskují  svůj  život  při  střetu  s  neznámými  mimozemskými  silami,  aby  odtud  vynesly  zasažené  předměty,  střepiny.  Za  tyto  objekty  s  podivnými  vlastnostmi,  na  zbytku  zemského  povrchu  zcela  nevídanými,  jsou  ochotni  překupníci  na  černém  trhu  zaplatit  pohádkové  částky.    Jedním  z  nich  je  i  vnitřně  rozpolcený  Roderick  Shoehardt.    Žádný  ze  stalkerů  však  netuší,  jaké  nebezpečí  představují  nejen  pro  ně  samotné,  ale  i  pro  jejich  potomky.  Pásmo  si  účtuje  vysokou  cenu.  A  zaplatit  musí  všichni.  Někde  v  jeho  středu  se  však  možná  skrývá  naděje...

2001: Vesmírná odysea
Sci-fi román, který navždy změnil podobu žánru.
Předloha kultovního filmu Stanleyho Kubricka.
Audioknižní operní opus, který posouvá hranice mluveného slova.
V měsíčním kráteru Tycho je nalezen záhadný objekt: černý monolit, který vysílá pravidelný elektromagnetický signál na jeden ze Saturnových měsíců. Vůbec poprvé je proto hluboko do Sluneční soustavy vypravena lidská posádka. Ještě než dosáhne cíle, objeví se podivné technické  obtíže, které postupně narůstají do děsivých rozměrů. Kapitán lodi David Bowman musí čelit selhávajícímu lodnímu systému, jež mění vědeckou misi v boj o život. Černý mimozemský kvádr na Japetu mezitím mlčí a čeká. Existuje odpověď na věčnou otázku o původu člověka a jeho místě ve vesmíru? Cesta za limity lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času, posouvá hranice mluveného slova, hudby a zvuku.

Jeff VanderMeer (1968)
Americký autor žánru sci-fi, který je dnes pokládán za jednoho z nejvýraznějších žánrových spisovatelů. Prvním významnějším úspěchem se stala sbírka City of Saints and Madmen (Město svatých a šílených, 2001), která spadá do cyklu příběhů ze surrealistického města Ambry. Pozornost si získal rovněž románem Veniss Underground (2006, česky Veniss Underground). V poslední době sestavuje také antologie – spolu s manželkou Ann vytvořili kupříkladu soubory The New Weird (2008, česky New Weird) či monumentální The Weird: A Compendium of Strange and Dark Stories (2011). Jeho dosud nejúspěšnějším dílem je trilogie Jižní Zóna (Southern Reach), započatá románem Anihilace (2014), který se dočkal také filmového zpracování.

Aldous  Huxley  (1894–1963)
Britský  spisovatel,  který  většinu  svého  dospělého  života  prožil  ve  Spojených  státech.  Proslavil  se  svými  utopickými  a  distopickými  romány,  ale  psal  i  eseje,  poezii,  povídky,  cestopisy  a  filmové  scénáře.  Svými  názory  byl  pacifista  a  humanista,  zajímal  se  o  parapsychologii  i  filozofický  mysticismus,  obhajoval  užívání  halucinogenních  látek.  Své  psychedelické  zkušenosti  popsal  v  legendární  knize  The  Doors  of  Perception,  která  ovlivnila  rané  hnutí  hippies.  Konec  civilizace  (v  angličině  Brave  New  World)  napsal  pod vlivem  zpráv  z  fašistické  Itálie  a  stalinistického  Sovětského  svazu  a  inspiroval  tak  Orwellův  román  1984

Arkadij  Natanovič  Strugackij  (1925–1991)
Narodil  se  do  rodiny  experta  na  umění  a  učitelky.  Po  absolvování  desetiletky  pracoval  na  výrobě  granátů  v  nacisty  obleženém  Leningradě.  Doprovázel  nemocného  otce  přes  Ladožské  jezero,  otec  však  cestou  zemřel  a  Arkadij  se  dostal  do  dětského  domova. V  roce  1943  narukoval  a  po  válce  vystudoval  orientalistiku  a  japonštinu.  V  roce  1955  opustil  armádu,  znovu  se  setkal  s  bratrem  a  začal  se  živit jako  redaktor.  Společně  s  bratrem Borisem  jsou  autory  více  než  25  románů  a  novel,  kromě Stalkera,  který  původně  nesl  název  Piknik  u  cesty,  je  proslavily  také  sci-fi  romány  a  povídky  Poledne22.  století;  Je  těžké  být  bohem  nebo  Špunt.  Od  románů  naplněných  komunistickými ideály se  bratři  Strugačtí  posunuli  až  k  surrealistickému  zpracování  soudobých  problémů  sovětské  společnosti,  za  což  byli  podrobování  oficiální  kritice.  Některá  svá  díla  proto  vydali  pod  pseudonymem  S.  Jaroslavcev.  

Boris  Strugackij  (1933–2012)
Zůstal  po  celou  dobu  války  s  matkou  v  Leningradě  obleženém  fašisty,  kde  také  později  vystudoval na  fakultě  fyziky  a  mechaniky  při  Lomonosově  státní  univerzitě  v  oboru  astronomie.  Poté  se  profesně  zaměřil  na  studium  vzniku  hvězd  v  naší  galaxii.  V  roce  1960  se  dostal  na  Kavkaz,  kde  měl  možnost  pracovat  na  tamním  velkém  teleskopu.  S  bratrem  se  opět  setkal  po  roce  1955  a  brzy poté  spolu  napsali  první  sci-fi  román  Planeta  nachových  mračen.  Po  smrti  bratra  Arkadije  používal  spisovatelský  pseudonym  S.  Vitickij. 

Arthur C. Clarke (1917–2008)
Britský vynálezce, společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem  patřil do Velké trojky žánru science fiction. Za druhé světové války sloužil jako radiový instruktor, poté vystudoval matematiku a fyziku na King's College v Londýně. Žánru sci-fi se věnoval jako spisovatel od roku 1946. Z jeho raných děl jsou nejznámější romány Konec dětství a Město a hvězdy, z pozdějších pak Měsíční prach či žánrovými cenami ověnčené Setkání s Rámou a Rajské fontány. Román 2001: Vesmírná odysea vznikal souběžně se slavným stejnojmenným snímkem Stanleyho Kubricka. V následujících letech se k němu Clarke vrátil ve třech pokračováních. Vedle literární tvorby proslul jako vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel už v roce 1945, dlouho před vypuštěním první družice do vesmíru. Dvakrát byl předsedou Britské Interplanetární Společnosti, byl nominován na Nobelovu cenu míru a za své zásluhy získal šlechtický titul.

Pavla Beretová (1983)
Pochází z Ostravy, kde se v dětství objevila v několika pohádkách tamějšího studia ČT. Absolvovala herectví na DAMU v Praze a již během studia hostovala v Divadle v Celetné či na letní scéně v Pekařově. Od roku 2008 je členkou Činohry Národního divadla. Televizní a filmoví diváci ji mohou znát také z rolí v seriálech Ulice, Soukromé pasti, Nevinné lži, Terapie II či Život a doba soudce A. K. i ze snímků jako Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, Jako nikdy nebo Teorie tygra.

Marek  Holý  (1979)
Vystudoval  brněnskou  konzervatoř.  Před  studiem  JAMU  dal  přednost  angažmá  v  Národním  divadle  moravskoslezském  v  Ostravě.  V  Praze  poté  působil  několik  let  v  Divadle  Na  Fidlovačce.  V  současnosti  je členem  hereckého  souboru  Divadla  na  Vinohradech.  Je  držitelem  Ceny  Thálie  2013  v  oboru  opereta,  muzikál  za  titulní  roli  v  muzikálu  Zorro  uváděného  v  Divadle  Hybernia.

Jiří  Zavřel  (1949–2010)
Narodil se  v  Praze,  v  rodině  operetního  zpěváka  a  tanečnice.  Začal  svoji  divadelní  dráhu  jako  elév  v  pražském  Hudebním  divadle  v  Karlíně,  poté  hostoval  v  Divadle  Jiřího  Wolkera.  Byl  členem  Kladivadla  v  Ústí  nad  Labem  a  od  roku  1972  působil  v  ústeckém  Činoherním  klubu.  Po  roce  1989  se  začal  kromě  příležitostných  prací  ve  filmu,  televizi  a  rozhlase  věnovat  především dabingu.  Díky  svému  výbornému  hlasu  se  představil  i  v  operetě.  Promlouval  k  nám  např.  jako  Arnold  Schwarzenegger,  Bud  Spencer  nebo  Robbie  Coltrane,  jehož  Hagrida  namluvil  v  šesti  dílech  kouzelnické  ságy  o  Harrym  Potterovi.

Richard Honzovič (1934–2005)
Legendární hlasatel, moderátor a dabér. Už jako malý chtěl pracovat v médiích a tak po maturitě v roce 1952 nastoupil do Československého rozhlasu. Chvíli poté působil i jako hlasatel zpráv v Československé televizi. Jelikož se v roce 1968 podílel na protiokupačním vysílání, nesměl na obrazovku a byl propuštěn. Pracoval pro Krátký film Praha a namlouval komentáře Československého filmového týdeníku a mnoha technických a přírodopisných dokumentů. Uváděl pořad Objektiv, jeho hlas se objevil ve Filmopolisu a České sodě. V soutěži TýTý dvakrát obsadil třetí místo. Pro vydavatelství Tympanum načetl audioknihy Solaris a oba díly Jistě pane ministře.

Související tituly

Obsažené tituly