Jiřina Šiklová

Jiřina Šiklová (1935)

Vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě UK v Praze. Aktivně se podílela na tzv. Pražském jaru, a proto byla po vstupu vojsk 21. srpna 1968 propuštěna ze zaměstnání. Od počátku sedmdesátých let zajišťovala tajnou výměnu korespondence, odesílání rukopisů a přijímání publikací a knih vytištěných v exilu. V roce 1995 získala cenu Žena Evropy, která je v Bruselu udílena ženám, jež přispěly k integraci Evropy. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil medaili za zásluhy o republiku. V únoru 2000 jí byla předána medaile Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v České republice. V nakladatelství Kalich vydala úspěšné tituly Deník staré paní (2003), Dopisy vnučce (2007), Matky po e-mailu (2009) a knihu rozhovorů Bez ohlávky (2011).

Poslední aktualizace: 25.6.2014 13:04


Spolupráce na titulech

Deník staré paní - ROZEBRÁNO

Jiřina Šiklová: Deník staré paní - ROZEBRÁNO

Kniha oblíbené  socioložky formálně napodobující  deníkové zápisky jedné staré ženy představuje svébytnou reakci na problém stárnutí populace. Stará paní tu není alegorií Stáří, které chrlí abstraktní a nudné poučky o tom, jak se snadno a rychle vyrovnat s mnohými obtížemi, jež stárnutí přináší, ale je živou postavou, která se ke svým poznatkům prodírá cestou mnohdy velmi obtížnou. Posluchačům budou jistě její mnohdy popuzené, až křečovité reakce na průvodní jevy současné doby blízké. I proto má deník takovou naléhavost a působivost. Je možno jej považovat za praktický návod k použití pro seniory i lidi na sklonku produktivního věku. Učí nás přijímat stáří nikoli jako pouhý úbytek sil a schopností, ale jako období zralosti, jako fázi náležející k plnosti lidského života. Zároveň přitom zcela věcně a nesentimentálně upozorňuje na řadu kroků, jež mohou těžkosti, které mohou stáří provázet, usnadnit nebo jim dokonce předejít.

Více informací