Ivan Řezáč | Tvůrce | Tympanum


Ivan Řezáč

Ivan Řezáč se narodil v Plzni v rodině středoškolského profesora, od dětství hrál se starším bratrem ochotnické divadlo, účinkoval také v plzeňském rozhlase a po maturitě na gymnáziu se neúspěšně pokusil o DAMU. V letech 1974–1975 byl loutkohercem v plzeňském divadle Alfa, jeho další pokus dostat se na DAMU byl již úspěšný a vystudoval herectví (1979). Své první angažmá získal v Liberci v Divadle F. X. Šaldy (1979–1984), později přestoupil do Činoherního studia v Ústí nad Labem (1984-1987). Na tyto své inspirativní začátky Ivan Řezáč dodnes rád vzpomíná. V letech 1987–1995 byl členem činohry Národního divadla v Praze, kde vynikl interpretací rozporuplných a psychologicky složitých postav v domácím i světovém repertoáru (Král Lear, Nebezpečné vztahy, Král Jindřich IV., Zlý jelen, Smrt obchodního cestujícího, Divoká kachna).

V polovině 90. let opustil angažmá na naší první scéně, sám přiznává, že v institucionalizovaném Národním divadle se necítil dobře a následně působil na několika pražských komorních scénách (Činoherní klub, sdružení CD 94). V roce 2002 stál u zrodu Švandova divadla a zde působí dodnes. Vynikl v představeních Den matky, Tartuffe, Sen noci svatojánské nebo Žebrácká opera. V roce 2003 byl nominován na Cenu Thálie za roli Prospera ve hře Bouře, nakonec obdržel Cenu Thálie v roce 2006 za postavu Arnulfa v představení Škola ženy (za stejnou roli byl nominován také na Cenu Alfréda Radoka). Výjimečně, ale zdařile se Ivan Řezáč věnuje také divadelní režii (Klářiny vztahy).

Filmografie Ivana Řezáče je přes jeho nesporné herecké kvality překvapivě chudá, poprvé našel uplatnění před kamerou až jako herec Národního divadla. V menší roli se mihnul v hořké komedii Kam pánové, kam jdete? (1987), manželský pár pak vytvořil s Jitkou Asterovou v pohádkové komedii Čarodějky z předměstí (1990), další nevelkou postavu pak ztvárnil ve filmu Golet v údolí (1995). Ve stejné době hrál ve středometrážním filmu Tvůj svět (1995), ke kterému také napsal scénář.

Četnější spolupráci navázal koncem 80. let s televizí, hrál ve filmech, iscenacích i pohádkách. Zřídka se objevoval také v seriálech (Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Zdivočelá země, 1997). Větší role si zahrál například v komediálních příbězích In Flagranti (1993) nebo Válka ve třetím poschodí (2000). Pracuje také pro rozhlas, kde se věnuje recitaci poezie, četbě na pokračování i účinkování v rozhlasových hrách.

Poslední aktualizace: 4.2.2014 12:26


Spolupráce na titulech

Mlýn na mumie

Petr Stančík: Mlýn na mumie

Audiokniha roku 2015 - Nejlepší audiokniha / četba a Absolutní vítěz roku 2015

Audioverze románu oceněného cenou Magnesia Litera 2015 v kategorii próza.

Komisař Durman je sympatický poživačný prasák. V této staropražské detektivce sice vyšetřuje sérii bizarních vražd, hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Zažijete s ním honičku na střechách zteřelého židovského ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním hotelu Kandelábr si pochutnáte na nadívaném jehněčím srdíčku. Pod starosvětsky klimbavým hávem se však skrývá i symbolický počátek. Zatímco se rozorávají mohyly, parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby.

 

Více informací

Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes

Maurice Leblanc: Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes

Audiokniha roku 2014 - Nejlepší zvuk (1. místo)

Když francouzský spisovatel Maurice Leblanc (1864–1941) vydával na sklonku devatenáctého století v Paříži své psychologické romány, pravděpodobně sám netušil, že zanedlouho vynese na literární scénu skutečné eso. Již roku 1905 autor poprvé uvedl do světa postavu jménem Arsène Lupin, a stvořil tak skutečnou legendu kriminálního románu. Nepolapitelný lupič-gentleman, který si s brilantní lehkostí zahrává s pařížskou policií a láme srdce žen stejně rychle jako zámky nedobytných sejfů, představoval ve své době zcela nový typ hrdiny: zdvořilý, vždy usměvavý a charismatický zločinec, který je zároveň i kultivovaným znalcem umění, galantním ctitelem žen, vegetariánem, abstinentem a v neposlední řadě nebezpečným a sebevědomým protivníkem.

Maurice Leblanc se při tvorbě této nezapomenutelné figury francouzského podsvětí inspiroval životním příběhem skutečného zločince, marseilleského rodáka Alexandra Jacoba (*1897). Jeho literární Arsène Lupin se jako ztělesnění francouzské elegance a šarmu rychle uchytil a stal se hrdinou dvacetisvazkové série románů (1908–1929), která se začala raketově šířit v cizojazyčných překladech.

Nepolapitelný, šarmantní a poněkud uličnický Arsène Lupin se setkává s legendárním logikem Sherlockem Holmesem. Střet a souboj dvou osobností spustí řetězec napínavých událostí, v nichž se zablýskne vzácný modrý diamant, ale nebude chybět ani pořádná dávka mužské cti, dámského půvabu, intrik a překvapivých a nápaditých zvratů. Lakonický a noblesní humor, který je pro postavu Arsèna Lupina příznačný, ještě vynikne v kontrastu s metodickým Holmesem a jeho železnou logikou a téměř zázračnou předvídavostí. Souboj dvou nejdůmyslnějších a nejkreativnějších mužů, kteří ačkoli každý na jiné straně zákona, zkříží samozřejmě zbraně podle pravidel dvorské etikety, může začít…

Více informací