Antonín Hardt

Antonín Hardt pochází z Prahy, ale dětství a mládí prožil v Liberci, kde absolvoval gymnázium. Poté se vrátil do Prahy, kde vystudoval herectví na DAMU (1957). Ještě jako student poprvé vystoupil před filmovou kameru a ztvárnil roli mladého družstevníka v komedii Návštěva z oblak (1955). Z dalších filmů, které natočil ještě za studií, můžeme uvést dodnes slavnou komedii Florenc 13.30 (1957). Hned po absolutoriu získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (1957–1971). Výčet jeho divadelních rolí v Budějovicích je bohatý, s jistotou se pohyboval především v klasickém repertoáru domácích i světových autorů, přičemž od malých rolí se vypracoval ke středně velkým úlohám. Ve druhé polovině šedesátých let dostal i několik hlavních rolí, za zmínku stojí jeho role ve slavné Charleyově tetě anebo v Brechtových hrách Žebrácká opera a Život Galileiho. 

Velké role a úspěchy na jevišti Jihočeského divadla byly impulsem k nabídce na přestup do Prahy a v letech 1971–1980 byl Antonín Hardt angažován ve Vinohradském divadle. V osobnostně silném hereckém souboru byl obsazován spíše do vedlejších rolí (Král Krysa, Letní hosté, Dvanáct rozhněvaných mužů). Doba normalizace dala Hardtovi možnost uplatnění i v mimouměleckých sférách a jako člen KSČ se angažoval politicky a v různých společenských organizacích. Od roku 1980 až do pádu komunistického režimu zastával post ředitele Hudebního divadla v Karlíně. V této době působil také pedagogicky na DAMU. Antonín Hardt v této době dostával ve filmu především role funkcionářů, úředníků, případně kriminalistů. Z kriminálního žánru můžeme připomenout filmy Zatykač na královnu (1973) nebo Noc klavíristy (1976), objevil se také v několika politikou ovlivněných titulech, jen výjimečně se mihnul v komediích (Pátek není svátek, 1979). Hrál také v řadě seriálů, převážně z nedávné či starší historie (Vlak dětství a naděje, 1985; Zlá krev, 1986; Gottwald, 1986; Rodáci, 1988). Často spolupracoval i s rozhlasem.

Po roce 1989 zůstal Antonín Hardt nějakou dobu bez angažmá. V roce 1992 se vrátil do Karlínského divadla jako operetní a muzikálový herec (My Fair Lady, Polská krev, Veselá vdova, Někdo to rád horké, West Side Story), dnes pohostinsky vystupuje také v Divadle Radka Brzobohatého. Před kamerou se objevuje již jen výjimečně. Naposledy hrál v seriálu Náhrdelník (1992). Antonín Hardt je členem Herecké asociace, Výboru národní kultury, působil také v Jednotě hudebního divadla. Od Nadace Život umělce obdržel v roce 2006 cenu Senior Prix.

Poslední aktualizace: 4.2.2014 11:04


Spolupráce na titulech

Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes

Maurice Leblanc: Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes

Audiokniha roku 2014 - Nejlepší zvuk (3. místo)

Když francouzský spisovatel Maurice Leblanc (1864–1941) vydával na sklonku devatenáctého století v Paříži své psychologické romány, pravděpodobně sám netušil, že zanedlouho vynese na literární scénu skutečné eso. Již roku 1905 autor poprvé uvedl do světa postavu jménem Arsène Lupin, a stvořil tak skutečnou legendu kriminálního románu. Nepolapitelný lupič-gentleman, který si s brilantní lehkostí zahrává s pařížskou policií a láme srdce žen stejně rychle jako zámky nedobytných sejfů, představoval ve své době zcela nový typ hrdiny: zdvořilý, vždy usměvavý a charismatický zločinec, který je zároveň i kultivovaným znalcem umění, galantním ctitelem žen, vegetariánem, abstinentem a v neposlední řadě nebezpečným a sebevědomým protivníkem.

Maurice Leblanc se při tvorbě této nezapomenutelné figury francouzského podsvětí inspiroval životním příběhem skutečného zločince, marseilleského rodáka Alexandra Jacoba (*1897). Jeho literární Arsène Lupin se jako ztělesnění francouzské elegance a šarmu rychle uchytil a stal se hrdinou dvacetisvazkové série románů (1908–1929), která se začala raketově šířit v cizojazyčných překladech.

Nepolapitelný, šarmantní a poněkud uličnický Arsène Lupin se setkává s legendárním logikem Sherlockem Holmesem. Střet a souboj dvou osobností spustí řetězec napínavých událostí, v nichž se zablýskne vzácný modrý diamant, ale nebude chybět ani pořádná dávka mužské cti, dámského půvabu, intrik a překvapivých a nápaditých zvratů. Lakonický a noblesní humor, který je pro postavu Arsèna Lupina příznačný, ještě vynikne v kontrastu s metodickým Holmesem a jeho železnou logikou a téměř zázračnou předvídavostí. Souboj dvou nejdůmyslnějších a nejkreativnějších mužů, kteří ačkoli každý na jiné straně zákona, zkříží samozřejmě zbraně podle pravidel dvorské etikety, může začít…

Více informací