Lucemburská epopej II.

Kralevic Karel (1334–1348)

Budoucí král a císař přichází do Prahy

Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše.
 
„Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli jediného hradu svobodného, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v domech měšťanských jako jiný měšťan,“ píše Karel IV. ve svém životopise Vita Caroli. Leč my z kronik víme, že královský palác na Pražském hradě byl sice zpustošen, ale ne natolik, aby se po několika měsících oprav do něj nemohl v roce 1334 Karel nastěhovat. Těmito přízemními starostmi budoucího významného vladaře začíná druhý díl románové fresky, která má neradostný konec – smrt Jana Lucemburského. Oba – otec i syn – musejí nejen vyvíjet diplomatické úsilí v zahraničí, ale i čelit snaze české šlechty upevnit a chránit její stavovské výsady.